Výpočet základů (patky, piloty)
Výpočet podle EN 1997 zavádí několik typů dílčích součinitelů podle zvoleného Návrhového přístupu (NP).
Při návrhu podle EN 1997-1 se postupuje v zásadě podle teorie mezních stavů.
Redukce zatížení (NP1, NP2, NP3):
Zatížení základů se bere jako výsledek výpočtu horní stavby.
- stanoví se zatěžovací stavy dle pravidel uvedených v EN 1990:2002
- vypočtou se kombinace zatěžovacích stavů podle EN 1991
Výsledky spočtených kombinací jsou pak vstupem do programů "Patky" a "Pilota".
Zatížení se zadává návrhové (výpočet únosnosti, dimenzování základu) resp. užitné (výpočet sedání). Pro Návrhový přístup 1 se výpočet únosnosti provádí jak pro zadaná návrhová zatížení (kombinace 1) tak i pro zadaná užitná zatížení (kombinace 2).
V programu se dílčími součiniteli zatížení přenásobují pouze vlastní tíha konstrukce resp. tíha zeminy nad patkou. Zadávané návrhové zatížení musí být stanoveno v souladu s EN 1990 a EN 1991 - jednotlivé složky zatížení musí být přenásobeny příslušnými dílčími součiniteli - program zadané zatížení dále nijak neupravuje.
Redukce materiálu (NP1, NP3):
Parametry zemin jsou automaticky redukovány příslušnými dílčími součiniteli.
Redukce odporu (NP2), u pilot (NP1, NP2, NP3):
V programu "Pilota" jsou dílčí součinitelé odporu závislé na typu pilot (vrtaná, beraněná, CFA) V okně se zadávají všechny dílčí součinitelé. Do výpočtu pak jsou použity dílčí součinitelé podle typu piloty zvolené v rámu "Geometrie". Při posouzení tažené piloty se vždy uvažuje vlastní tíha piloty. Při posouzení tlačené piloty lze vlastní tíhu piloty zanedbat v závislost na zadání v rámu "Zatížení". Vlastní posouzení je provedeno podle teorie mezních stavů.
V programu "Patky" se redukují svislá a vodorovná únosnost základu.